Vyhledat
  • nutricbistro

Kdo umírá na koronavirus? 4 nejčastější příčiny úmrtí

Aktualizace: dub 20

Lidé, které trápí cukrovka nebo vysoký tlak, by se během současné pandemie měli mít na pozoru ještě víc než ostatní. Pak byste se měli mít na pozoru. Jak upozorňují odborníci, právě civilizační jsou v případě onemocnění virem COVID-19 jedním z nejrizikovějších faktorů. Pouze v Česku přitom diabetem 2. typu trpí téměř milion lidí.

Jak upozorňují experti i odborné studie, rizikovým faktorem není v případě onemocnění koronavirem pouze věk. Podle údajů Centra pro kontrolu a prevenci [1] nemocí viru COVID-19 častěji podléhají lidé, kteří trpí některou z nejčastějších civilizačních chorob: vysokým krevním tlakem, cukrovkou nebo plicním či onkologickým onemocněním.


Obrázek: Viru COVID-19 častěji podléhají lidé, kteří trpí některou z civilizačních chorob.

Nejčastější příčiny úmrti v souvislosti s koronavirem


Stavu, kdy pacient onemocní více chorobami zároveň, odborníci říkají komorbidita. Může jít tedy o situaci, kdy pacient trpí například koronavirem i cukrovkou zároveň. Pojďme se ale nyní podívat na jednotlivé rizikové případy podrobněji.


1. Koronavirus a hypertenze


Podle výsledků studie [2], kterou publikoval International Journal of Infectious Diseases, představuje právě vysoký tlak jeden z významných rizikových faktorů, který může být pro pacienty s koronavirem potenciálně smrtelný. Vysoký krevní tlak je přitom možné snížit, a to i přirozenou cestou a bez léků. Jako účinný recept proti hypertenzi slouží pravidelný pohyb, například ve formě procházek, snížení množství soli v jídle a celkový důraz na zdravou a vyváženou stravu.


Kromě klasických léků dnes řada odborníků v boji s vysokým tlakem sází na takzvanou nízkosacharidovou (lowcarb) dietu, tedy moderní způsob stravování, během nějž pacient postupně omezuje příjem sacharidů. Opírají se přitom o stovky provedených klinických studií, které prokázaly, že omezení sacharidů umožňuje tělu získat ztracenou nebo sníženou schopnost správně regulovat množství hormonů v krvi, zejména pak inzulínu. Jinými slovy: díky nízkosacharidové stravě se tělo učí reagovat na inzulín správně, citlivost těla na inzulín v krvi se tedy zvyšuje na zdravou úroveň.


Jak vypadá nízkosacharidová dieta?


Nízkosacharidová strava je založena především na tucích a částečně bílkovinách. Od klasického jídelníčku se tedy, jak už název napovídá, liší především množstvím sacharidů – zatímco v běžné západoevropské stravě tvoří sacharidy 40 až 70% podíl, v nízkosacharidovém způsobu stravování tvoří sacharidy pouze 5 až 10 % (30 až 150 g sacharidů) celkového denního kalorického příjmu. Chybějící kalorie v jídelníčku nahradí většinou zdravé tuky (olivový olej, máslo, ghee, sádlo, avokádo, olivy, kokos a kokosový olej, tučné ryby, omezeně ořechy, tučné vepřové a mléčné výrobky) a částečně bílkoviny.


A jak nízkosacharidová dieta vypadá konkrétně? Na talíř si sice nandáte přibližně stejné množství masa, na jaké jste zvyklí z běžné stravy, klasické přílohy jako těstoviny, knedlíky, rýži nebo brambory v jakékoliv podobě nahradíte zeleninou.


Jde o zdánlivě nenápadnou úpravu jídelníčku, jak ale fandové tohoto typu stravování upozorňují, má mnohem víc pozitivních účinků, než se na první pohled zdá – mimo jiné totiž také otevírá dveře novým, dosud nepoznaným chutím.


Jak takový nízkosacharidový jídelníček vypadá?


V lowcarb jídelníčku se během celého týdne mohou objevovat tato jídla.


Pondělí

  • Snídaně - Pórková polévka, vejce na tvrdo (3).

  • Oběd - Hovězí karbanátky s restovanou zeleninou a domácí majonézou (3).

  • Večeře - Zapečené batáty s uzeným masem a domácí majonézou (3).

Úterý

  • Snídaně - Lívance z krémového sýru cca (3, 7,8).

  • Oběd - Panenka v krémových žampionech (8).

  • Večeře - květakový mozeček, celerové hranolky (3,9).

Středa

  • Snídaně - Polévka s vepřovými žebírky a zelenými fazolkami.

  • Oběd - Dušené hovězí maso se slaninou a kaší z kořenové zeleniny (9).

  • Večeře - Ratatouille s treskou, kešu a vejcem (3,4).

Čtvrtek

  • Snídaně - Tuňákový salát s vejcem, zeleninou a domácí majonézou (3,4).

  • Oběd - Trhané hovězí maso se zeleninou (6), kuřecí vývar (9).

  • Večeře - Cuketové špagety s restovanými žampiony na kokos mléku (8).

Pátek

  • Snídaně - Polévka z pečených rajčat s balsamico cibulkou.

  • Oběd - Kuřecí medailonky s restovanou zeleninou.

  • Večeře - Lilkovo-cuketové lasagne z bio hov. masa.

Sobota

  • Snídaně - Vaječná frittáta s rajčaty a bazalkou (3).

  • Oběd - Vepřová panenka plněná špenátem s květákovou kaší (8).

  • Večeře -  Pečené kuřecí supreme se sýrovou omáčkou a dušenou brokolicí (3).

Neděle

  • Snídaně - Šunkovo – sýrové rolky s tvarohovou pomazánkou a racio chlebíček (3).

  • Oběd - Jarní zeleninový salát s pečenými batáty (3).

  • Večeře - Cuketové špagety s vepřovými nudličkami po indicku (9), hovězí vývar (9).


Podívejte se na lowcarb menu připravené na aktuální týden.


Přechod na lowcarb neuspěchejte


Buďte opatrní a přechod na lowcarb stravu pro jistotu konzultujte se svým lékařem – obzvlášť v případě, že užíváte léky na snížení tlaku. V kombinaci s léky totiž může nízkosacharidová strava vést k opačnému extrému, tedy k tlaku příliš nízkému.


Právě z toho samého důvodu se po zahájení lowcarb diety obvykle doporučuje do jídelníčku zařadit větší množství tekutin a soli (ideálně ve formě přírodního vývaru). Sůl v jídelníčku totiž tlak přirozeně zvyšuje. I tady ale platí jedno „ale“: pokud se stravujete lowcarb, zároveň užíváte léky na snížení tlaku, a váš tlak přesto neklesá, sůl v jídelníčku naopak omezte.


Více se o nízkosacharidové dietě dočtete v odkazech na konci článku. [3], [4], [5]


2. Koronavirus a cukrovka


Civilizační choroba s názvem Diabetes jako takový nijak nezvyšuje samotné riziko nákazy koronavirem. Jakmile se ale pacient s cukrovkou nakazí virem COVID-19, hrozí, že se jeho organismus s virem bude vypořádávat mnohem obtížněji než organismus zdravého člověka. Podle dat Diabetické asociace ČR přitom cukrovkou pouze v Česku trpí téměř milion lidí.


Jak upozorňuje Worldometer [6], právě diabetes je hned po vysokém tlaku druhým nejrizikovějším faktorem u pacientů s koronavirem. Koronavirus si totiž přednostně vybírá oběti mezi lidmi, kteří trpí zvýšenou inzulinovou rezistencí, podobně jako u jedinců s vysokým tlakem. Důvod? Jak upozorňuje Jan Vyjídák, nezávislý poradce v oblasti medicíny a výživy, pravděpodobně existuje nepřímá úměra mezi inzulinovou rezistencí a celkovou imunitou – tedy čím vyšší inzulinová rezistence, tím nižší schopnost organismu bránit se viru COVID-19.


Obrázek: Cukrovka je jednou z nejčastějších civilizačních chorob, správná strava může projevy onemocnění zmírnit.

Pomůže změna stravovacích návyků


Inzulinovou rezistenci je přitom možné snížit pouhou změnou stravovacích návyků. Odborníci v tomto případě doporučují lowcarb dietu, tedy stravu se sníženým obsahem sacharidů a zároveň bohatou na zdravé tuky.


Tomu, jak nízkosacharidová strava prospívá pacientům s cukrovkou, se nyní věnuje i studie pod vedením MUDr Hany Krejčí z VFN v Praze. Jejím hlavním cílem je ověřit, zda je možné diabetes 2. typu vyléčit pouze úpravou jídelníčku a omezením cukrů. Chcete se zúčastnit? Podívejte se, jak na to.


3. Koronavirus a plicní onemocnění


Koronavirové onemocnění COVID-19 nejčastěji napadá dýchací systém. Pacienti, kteří trpí respiračními onemocnění, ho proto snášejí výrazně hůř než jiní. Ohrožení jsou ale i silní kuřáci, což je mimochodem i důvod, proč koronaviru častěji podléhají muži než ženy. Právě mezi muži je totiž vyšší procento kuřáků než mezi ženami. Mimochodem, cigarety zřejmě stojí i za vysokým počtem obětí koronaviru v Číně, kde je procento kuřáků v porovnání se zbytkem světa vyšší. Upozorňuje na to například studie [7], kterou publikoval britský odborný server bioRxiv.


Na konkrétní vztah mezi koronavirem a cigaretami už nyní poukazují i lékařské studie. Podle nich kouření zvyšuje výskyt angiotenzin konvertujícího enzymu typu 2 (ACE2), a v případě onemocnění koronavirem tak u pacienta zvyšuje šance pro rozvinutí závažných infekcí.


Právě kouření také většinou stojí u zrodu chronické obstrukční plicní nemoci, tedy chronického zánětlivého onemocnění, které postihuje zejména průdušky a plicní tkáň. Zánět vzniká v reakci na vdechování tabákového kouře a časem vede k trvalému zúžení průsvitu průdušek a nevratnému zániku plicní tkáně a komplikacím, jako je rozedma plic.


Mimochodem, podle lékařských údajů v Česku chronickou obstrukční plicní nemocí trpí 8 % Čechů – přestože o tom polovina z nich vůbec neví.


Obrázek: Silné kuřáky ohrožuje koronavirus víc než pacienty, kteří nikdy nekouřili.

4. Koronavirus a rakovina


Onkologická onemocnění v dnešní době trápí víc než půl milionu Čechů. A v případě nákazy koronavirem představují významné riziko – především proto, že celkově oslabují tělesnou imunitu.


Cílem pacienta s rakovinou by proto mělo být dodržovat doporučení svého lékaře a nezatěžovat tělo možnými imunitními reakcemi na nejrůznější potravinové alergie a intolerance. Ty se přitom mohou projevovat nenápadně – například kolísáním energie, únavou hned po ránu nebo kožními či zažívacími problémy.


Jak s potravinovými alergiemi bojovat? Nejúčinnějším řešením je potenciálně problematické potraviny z jídelníčku zcela vyřadit a nahradit je zdravějšími variantami, jak doporučují například zastánci whole30 nebo paleo diety.


Řada zdokumentovaných případů navíc dokládá, že úprava jídelníčku může mít pozitivní vliv také v boji s autoimunitními chorobami (jako je revmatoidní artritida, lupus nebo roztroušená skleróza) nebo zánětlivými střevními onemocněními. Myslete ale na to, že všechny výrazné změny jídelníčku a životního stylu byste měli vždy konzultovat se svým ošetřujícím lékařem.


Obrázek: Paleo dieta pomáhá v boji s potravinovými alergiemi.

Civilizační choroby a koronavirus. Jak na správnou prevenci?


Chcete v době celosvětové pandemie COVID-19 o své zdraví pečovat co nejlépe? Dodržujte doporučení odborníků v souvislosti s koronavirem: dbejte na hygienu, používejte ochranné prostředky pro zakrývání nosu a úst, a vyrážíte-li mimo domov, udržujte si od ostatních dostatečný odstup.


Nezapomínejte ale ani na prevenci civilizačních chorob, jako je diabetes 2. typu, hypertenze, obezita nebo stres. Právě ty patří v souvislosti s koronavirem mezi vážné rizikové faktory a v případě nákazy virem COVID-19 výrazně zvyšují hrozbu úmrtí. Dbejte proto na to, aby vaše tělo bylo v co nejlepší kondici. A to obzvlášť tehdy, pokud už některou civilizační chorobou trpíte. Dopřejte si dostatečné množství spánku, nestresujte se, choďte na procházky a nasaďte v boji proti koronaviru i civilizačních chorobám zdravou stravu.


Zdravý životní styl potřebnou lékařskou péči nenahradí, může ji ale minimálně usnadnit – například díky posílené imunitě, kterou vám zdravá strava a pravidelný pohyb pomohou budovat. Pokud se necítíte nejlépe a dlouhodobě trpíte některou chorobou, konzultujte váš stav s ošetřujícím lékařem. Zdravá strava není náhradou lékařské péče.


Důležité zdroje


308 zobrazení

Videa, články, slevy, rady na váš email